V létě jsem byl v Chorvatsku. Nebyl jsem na dovolené, ale pracovně. Vezl jsem tam drogistické zboží.  Chamtivost se dala očekávat, ale tak velkou jsem ji nečekal.

Vůbec se pracovník spedice nestyděl a měl, asi velkou rodinu, nebo hodně kamarádek. Věděl přesně kolik a čeho potřebuje. Nemůžete jako řidič nic dělat i když víte, že to nejsou vzorky pro doktora jak vždy tvrdí. Co by jste taky měli proti hygienické kontrole. Divné je, že doktor se jde podívat později na kamion, který je na fotce vpravo.

Vybral si, co potřeboval a ještě měl takovou drzost říci, abych mu pomohl odnést jeden pytel.

Klučina si vzal dva pytle a odcházel. U konce rampy se otočil a říkal. Nenos to doktorovi do kanceláře, ale k nám na spedici. On si pro to přijde a donese i dokumenty.Tak jsem udělal aspoň fotku, co si nabalil do třetího pytle

Tak to prostě funguje.Dříve v době kdy jsem se motal přes kde jaký hraniční přechod to bylo všude a ve velkém měřítku. To by jste čuměli jak některé pracovní profese jezdili nabalené z pracovní směny.

Tomu se říká „přirozené ztráty“. Příjemce může protestovat taky jak chce a není mu to nic platné.Mohl by mít ještě sám problémy.

A jak se odepisují takové ztráty? Nevím, ale myslím si, že se to rozepíše a zkalkuluje tak, aby zákazník byl spokojen při nákupu 😀

P.S – V létě nejvíce frčeli melouny 😀