V posledním měsíci jsem zaznamenal rozhořčení nad stavem silniční nákladní dopravy v několika státech EU. Nedivím se tomu.Protesty proti chování východoevropských dopravců a řidičů přivádějí řidiče a dopravce jiných zemí pomalu k silnějším protestům a akcím. Problémů je, ale více.

Nikdo nepředpokládal, že se v tak velké míře rozšíří silniční nákladní doprava v zemích východní Evropy, které v posledních letech vstoupili do EU.

Náklady na vznik a provoz dopravní firmy v oboru silniční nákladní dopravy jsou větší v západní Evropě, jak východní. Je to logické.

Rozdíl životní úrovně mezi západní a východní Evropou je velký. A to se poslední dobou přetavuje ve vznikající problémy.

Francie, Itálie, Německo, Švédsko, Holandsko, Belgie, Rakousko, Norsko. To jsou země, kde jsem zaznamenal ohlasy na „styl“, který praktikují v těchto státech dopravci a řidiči z „východu“.

A co se jim to vlastně nelíbí?

Nedodržování nařízení EU 561/2006 řidiči a bez diskuzí s vědomím jejich vrcholného vedení. Stále více se objevující přestupky s  magnetem na převodovce nákladních vozidel. Několikanásobný prodej přeprav, až za hranici rentability, kdy západoevropský dopravce je skoro nekonkurenceschopný. Obrovské nádrže na palivo, Špatné sociální a pracovní podmínky řidičů kamionů z východní Evropy.

A tak bych mohl pokračovat s popisem problémů nějakou dobu.

V době dluhové krize, která obchází celou EU se není co divit, že se začínají obávat o svoji existenci řidiči a dopravní společnosti ve výše zmíněných zemích.

Zvyšující se tlak na jejich odborové svazy a čím dál častější výzvy k aktivitě proti silničním nákladním dopravcům z takzvaného východu to jen potvrzují.

Proč je vyslán řidič z východu na cesty napříč EU a tráví až půl roku ve vozidle? Proč jsou odměňování řidiči způsoby, které nařízení EU 561/2006 zakazuje? Proč se nevrací v pravidelných cyklech nákladní vozidla do domovských zemí? Není něco špatně v současném způsobu kabotáže?

To jsou otázky, které si pokládají v současnosti na západě a jsou logické.

Někdo může namítat, že rozhoduje neviditelná ruka trhu, ale pokud je trh pokřiven, tak se nelze divit, že se začne s nápravou.

Jak taková náprava trhu může probíhat si lze jen domýšlet, ale myslím si, že se to bude chtít řešit přes větší ochranu vnitřního trhu jednotlivých zemí.

Přirovnal bych to k zahradě, kterou jsem si vypěstoval, a rostou na ní krásné plodiny, které mám pro svoji spotřebu a rodinu (rozumí se obyvatele). Pokud bude stále častěji chodit soused a půjčovat si tyto plodiny pro přežití jeho rodiny, tak za určitý čas to začne ohrožovat nejen mně, ale také moji rodinu existenčně. A co udělám? Zavřu sousedovi branku, kterou chodil, nebo mu určím návštěvní hodiny. Budu souseda také hlídat kolik plodin si může vzít, abych omezil jeho chamtivost.

Tak přesně tohle se může stát. Jak jsme chamtivě „využili“ slabin kabotáže tak se to může, obrátí proti nám formou omezení a restrikcí pro nápravu trhu.

Nevěříte a myslíte si, že jsem napsal zas jen nějaké povídání. Omyl.

Přečtěte si tento článek na tungt.no a pak se zamyslete, jaké body navrhují a proč. Zatím je to v rámci úvah, ale k činům to není daleko. Podobně se za čas můžou zachovat další a vím, že po tom volají čím dál častěji. Stačí jen číst.

Jistota je, že prohrají řidiči, ale rád bych se mýlil.

Je to jako na této fotografii. Přes lásku k autům a oboru dopravy nevidíme v dálce doutnající problém

 

Za poskytnutí fotografie  děkuji p.Netíkovi       http://www.facebook.com/Vladanetasnetikphotography