Ráno jsem se nasnídal a na cestu jsem si jako ve většině případů udělal kávu. Časovou rezervu jsem měl na vykládku hodinu a půl. To je celkem pěkná časová rezerva. Nepředpokládal jsem, že se někde na trase dlouho zdržím. Lahodná tekutina připravená a tak jsem se z parkoviště vydal na cestu.

Téma na převratné myšlenky jsem si připravil den předem. Zaplatil jsem za parkování a přespání na čerpací stanici 20 švýcarských franků. Téma tím pádem bylo jasné. 

Najel jsem na dálnici a než jsem se stačil pořádně ponořit do svých fabulací, už mi informační tabule ukazuje – dej si to přes záchytné parkoviště před tunelem Gotthard1. Sjíždím z dálnice, odbočím na dálničním přemostění vpravo a pak ještě jednou. Najíždím do velkého areálu, kde je po ránu celkem velký frmol. Vlevo pozoruji zaplněné řady čekajících kamionů a odhaduji čas, který zde ztratím. Jsem v klidu, protože mám velkou časovou rezervu. Přijel jsem na první zpomalovací semafor a chvíli počkal, než naskočí zelená.

Stalo se. Rozjezd a vplul jsem mezi naváděcí betonové zábrany v mírném oblouku. Vyjedu z nich ven a tlačím se vlevo na průjezd a zařazení do některé z řad čekajících kamionů. Vpravo vidím, že probíhá policejní kontrola11. Třetí kontrolní váha je volná.  Mám to, ale štěstí. Mává na mě příslušnice policie a ukazuje, že mám zaplout přesně na kontrolní místo číslo 3.

Co si budeme povídat. Sice nerad, ale nejel jsem kde policistka ukazovala. Zastavil jsem před váhou a vyladili jsme si jazyk na vzájemnou komunikaci. Výběr nebyl velký, ale zvolil jsem si němčinu.

Slečna, nebo paní mě upozornila, že nájezd na váhu bude dirigovat ona. Mám čekat na pokyny a odešla k administrační budce. Znovu jsem teda nastartoval a ladným tempem jsem na váhu najel. Na střeše je zavěšená obrazovka, která ukazuje, kdy má vozidlo zastavit.

Otevřít dveře a už jsem slyšel pokyny, co vše mám předložit na kontrolu. Eurolicence, CMR, technické průkazy, řidičský průkaz, pas. Okem mrkla na typ tachografu. Během chvilky už měla vloženou kartu ve slotu a USB klíč.

Než se data s tachografu načetli do USB klíče tak jsem se věnoval obhlídce policejní stanice, čtení plakátu o zabezpečení nákladu a pozoroval gestikulaci italského kolegy na vedlejší kontrolní váze s policistou.

Policistka odchází do velké administrační budovy a vrací se s kolegou. Namířili si to na místo za kabinou řidiče a pozorují něco na střeše návěsu. Přešli na druhou stranu a to samé. Nechápal jsem, co sledují.

Problém. Hlásí policistka a já kontruji- jaký problém?

Její ruka ukazuje na tabuli na střeše, kde jsou zapsané rozměry vozidla. Jste moc široký, upozorňuje policistka. Odpovídám, že to vidím, ale nevím v jakém místě. Dotazuji se, jestli myslí ty rohy návěsu, co kontrolovali s kolegou. Odpovídá. Ano, přesně to zaznamenal senzor.

Vysvětlil jsem situaci, proč jsou ty rohy plachty na návěsu takové. Poděkovala a šla se opět věnovat do budky digitální kartě a papírům. Za chvíli opět kontrola světel, úniku kapalin ze soupravy a stavu pneumatik. Vše v pořádku.

Hodina uběhla jak nic. Dostávám nazpět veškeré doklady, které si vyžádala. Vše ukládám na své místo, abych v tom neměl chaos. Odjezd z policejní kontroly a řadím se do čekací lajny na vpuštění k tunelu Gotthard2. Časová rezerva se smrskla na půl hodiny.

Kontroluji ještě kontrolní protokol, co vše sledovala policistka na počítači a kolik dnů sledovala na kartě řidiče. Dozvídám se, že se mrkla na celých 28 dnů zpětně.

Jezdit podle předpisů se vyplatí. Proč přicházet o peníze, když jsme nejvíce sledovaným a kontrolovaným povoláním v EU.