Je to dlouho co se stala situace, kterou jsem zažil a byla to pořádná směsice grotesky a smutku. Vracel jsem se tehdy domů spolu s dalším řidičem kamionu a po vysílačce jsme klasicky plácali o všem možném, jak to řidiči mají ve zvyku, když chtějí zabít čas a nudu.

Byla noc a cesta z Prahy na Brno po dálnici nenaznačovala žádné problémy v pozdní večer. Debatujeme tedy a dostali jsme se do stoupání, když v polovině kopce kolega za mnou z druhého kamionu hlásí do vysílačky….

Kolega : Ty vole padá na tebe letadlo !

Já : Jaké letadlo jsme na D1 ti houká  ne ?

Kolega: Nad tebou letadlo. Brzdi vole!

Dívám se kolem, pak před sebe a nedořezal by se krve ve mně v ten moment, co jsem jej spatřil. Letadlo! Obrovské letadlo. Boeing 747 minimálně. Klesalo čím dál více a já trhnul volantem, aby nezachytil ocasem moji kabinu a já zůstal živý. V panice beru mobil a volám 158. Následoval rychlý rozhovor s policistou na lince 158..

Já:  35 kilometr, D1 směr Brno, spadlo letadlo, velké letadlo!

Policista linka 158: Jsi zfetovaný ne !   Ukončil hovor

Komunikace přes vysílačku s kolegou….

Já:  Zavolej tam ty. Mně řekl, že jsem zfetovaný.

Čekám….

Kolega: Už to je hlášené řekl. Tak pomalu. Pustíme ten Bus, co letí v levým , jak „magor“ a zavřeme to.

Já: Jak to může být hlášený, když jsi druhý, co to hlásí (nevěděli jsme, že volali také z čerpací stanice). Ok. Ale ještě to nebouchlo, tak pomalu. Ten „magor“ (Bus) do toho letadla určitě vletí?

Před čerpací stanicí blokujeme celou dálnici a pomalu popojíždíme. Projíždějí policisté a hasiči.  Zazněl výbuch a plameny s kouřem nenasvědčují nic pěkného. Nějak pozdě to vybuchlo, říkám do vysílačky. Začíná se pomalu tvořit kolona blikajících vozidel za námi v obou jízdních pruzích. Policista nás zastavuje, abychom do vysílaček řekli kolegům, že střed musí být prázdný.

Povězte to ostatním, aby mohli projet sanitky a další vozidla integrovaného záchranného systému. Popojeďte na horizont, aby se dole stačili srovnat a udělat středový pruh volný. Zastavujeme na horizontu pod přemostěním dálnice. Nastává děsivý pohled.

Letadlo čumákem zapíchnuté v příkopě a pravé křídlo trčící do pravého jízdního pruhu. Teď jsem viděl, že to nebyl Boeing, ale letadlo značky Zlín (v první moment a panice jednoznačný Boeing). V levém pruhu stojící zájezdový autobus s lidmi, kteří pomáhali hasit, jako první osobní vozidlo v plamenech, ale marně.Začal doslova boj o životy lidí v hořícím autě. Přijíždí další vozidla hasičů a policistů.

Pokračování příště…