Až opět dostane někdo ten skvělý nápad, že si koupí dodávku a budou se mu sypat peníze, že nebude vědět co s nimi tak doporučuji číst.Většinou tak skvělé nápady mají řidiči kamionů, co chtějí jezdit sami na sebe, ale nechtějí si vzít na své bedra problémy s nákladním vozidlem nad 12 tun. Ale pokud se někdo této skvělé myšlenky nechce vzdát tak
si přečtěte článek, který jsem převzal a ukazuje jak to chodí s prací a dodávkami.

Již nějaký čas se pohybuji v oblasti dopravy a logistiky. Jsem uživatelem databanky RAAL trans, nicméně mám i své stálé trasy, takže vytěžování je jen doplněk. Nicméně přišlo léto a chtěl jsem zkusit tvořit trasy na RAALu, jako když jsem začínal s dopravou. Nebyl to med ani tenkrát, ale přeci jen se dala sehnat práce, která byla placená minimálně jedním směrem v plné hodnotě celovozové přepravy, aniž bych musel do jednoho auta nacpat 30 nákladů po pětistovce.

V dnešním světě logistiky se ale pár věcí změnilo. Beru li v potaz maximální nosnost vozu i jeho paletové dispozice, tak vozy mají nosnost cca 1200 kg a pojmou až 8 palet. Prohlížím li seznam přeprav a oslovuji různé spedice, které je zadávají, nestačím se divit. Náklady o váze 1,5t s cenou pod 9,- Kč na km? Náklady s váhou 1t s cenou pod 7 Kč na km? O těch menších ani nemluvím.
Říkám si – čím to tedy je? Když se zamyslím, jak jsem začínal já – nikdy jsem nejel pod 10 korun za kilometr, měl jsem většinou celovozové přepravy na export a svoz na import, ale rozpočítaný dle kilogramů či palet na přesnou vzdálenost. Snažil jsem se o co nejmenší přejezdy či nájezdy, abych nebyl ve ztrátě. Vzal jsem si z toho dost zkušeností. Už i dost mých zákazníků pochopilo, že když chtějí odvést jejich náklad do „Kotěhůlek“, že odtamtud z 99% náklad zpátky neseženu. Ale spousta firem a především spedic to asi ještě nepostřehla, že když povezu náklad například do Špindlerova Mlýna – těžko odtud seženu zpátečku ten den a kdoví jestli ten týden.

Nicméně v praxi se dokázalo, že na trase pro automobilku – Mladá Boleslav – Vrchlabí, která se jezdila placená v „kolečku“, se našel kolega profesionál, který zjistil, že jeho auto má spotřebu 3 Kč na km a zvládne to jezdit za 5 Kč na km nebo za 10 Kč jednosměrně. A bylo po práci. Protože, já jsem cenou níže nemohl. Jak bych také mohl, když můj vozový park má v průměru náklady na jeden kilometr kolem 6 korun. Ten kdo v té zakázce podrazil cenu, zřejmě asi nepočítal opotřebení pneumatik, brzdových destiček, motorového oleje a dalších propriet, které také platíme.
Další věc, nad kterou by se spousta dopravců měla zamyslet je překládání jejich vozů. Nebavím se o 10-20%, ale o 100%. Když vezmeme v potaz, že plachtová dodávka má nosnost cca 1200 kg, ale reálně uveze s přehledem 2,5t, mnoho dopravců toho hojně využívá. Nicméně kazí tím ceny pro ostatní dopravce, kteří si nechtějí připustit žádné riziko, ať už defektu na pneumatice, či vysokou pokutou při vážní kontrole. Již několikrát jsem byl svědkem toho, jak řidič přeložené dodávky cestoval z Evropy vlakem domů. Ale proč tedy překládají? Protože skládají ty náklady z různých databank k sobě. Z korunových položek nadělají tisíce a cesta se jim relativně „vyplatí“. To, že řidič přestává být řidičem a stává se z něj pošťák, to už nikdo neřeší. Nicméně vinu na tom nesou především dopravci, kteří jednou firmě či spedici povolili a povolují pořád.

Proto asi nezbude než čekat, až se dané firmy rozhodnou ukončit kariéru „nadměrných“ dodávkářů, nebo alespoň přestanou podlézat firmám a spedicím. Pak možná bude i v našich končinách dopravcům zase dobře.

 

Váš názor?