Kouzelníků se spotřebou vozidla a stanovením kde jakých norem je dost. Diskutabilní téma nejen pro řidiče a dopravce. Srážky za nad spotřeby jsou nelogické, ale proč…
Stál jsem na parkovišti kamionů a prošel jsem se na jeho konec a zpět. Nezajímalo mne nic jiného, než kolik nákladních vozidel má úpravy pro snížení spotřeby. Výsledek tristní. Jen dvě vozidla z celkového počtu padesáti vozidel.
Kdo co dělá pro snižování spotřeby a lepší ekonomiku je tím pádem jasné.
Řidič nákladního vozidla ovlivní jen deset procent spotřeby a na ten zbytek nemá možnost ovlivnit. Přesto je řidičům vozidel strhávána kde jaká částka za nesmyslné nad spotřeby.
Takto řeší aerodynamiku v zahraničí.
Kolik procent je úspora při takové úpravě není technik počítající a nastavující spotřeby řidičům schopen spočítat. O realizaci, ani nemluvě.
Kde jsou kritická místa nákladních vozidel vidíte na obrázku 2
Pořád ještě pochybujete, nebo chcete tvrdit, že řidič nějak více ovlivní spotřebu nákladního vozidla než deseti procenty?
Ne je to dopravce, který nepodniká nic proti snižování spotřeby a myslí si, že řidič vozidla vše zachrání. Když ne tak se strhnou peníze za nad spotřebu.
Najděte rozdíly na mezi obrázky 2 a 3 a kritická místa?
A co jsem chtěl říci tímto článkem? Pokud jsem nic neudělal pro snížení spotřeby jako majitel, nebo výkonný technik společnosti, proč strhávám peníze řidiči vozidla za vyšší spotřebu paliva .
Bude těžké na to odpovědět bez emocí a s logickými argumenty já vím.
Klíčové slova pro vyhledávače : Aerodynamic trailer – aerodynamic trailer systems – aerodynamic trucks
Heslo dne: Aerodynamika, Matematika a Logika ……………..Go
Zajímavý článek.Samozřejmě by mne zajímalo,kolik tyto aerodynamické úpravy soupravu prodraží a návratnost investice.Řidič stylem jízdy dokáže spotřebu hodně ovlivnit,ale to nejde dohromady s tím,být včas na nakládce/vykládce a přitom se srovnat s 561 a zároveň si vydělat.Logistika není jen o řidičích,ale i o dispečerech.Pokud neumí dobře určit dobu potřebnou pro provedení přepravy,pak je řidič ve stresu,a soustředí se jen na to,zda bude zle,že to nestihl a nelze očekávat defenzivní styl jízdy.Také by mne zajímalo,kolik firem investuje třeba do kurzů ekonomické jízdy.Vždyť žádná jízda není naprosto identická,ať váhou nákladu,plynulostí dopravy nebo povětrnostními podmínkami.Škrtnout na pásce za nadspotřebu je to nejjednodušší a nejlépe tak,aby to řidič nemohl napadnout u soudu.Pak je tu ještě skupina,která si myslí,že nafta a jiné věci zaměstnavatele je jakýsi benefit ke mzdě,ale i tam by se to nemělo řešit skrtáním na pásce,ale s orgány k tomu určenými.
Myslím si, že by se návratnost investice do aerodynamických prvků dala spočítat. Vždy přece musíš prvně investovat, aby se investice v nějakém časovém horizontu vrátila.
Co jsem za X let praxe zažil, tak nikdy jsem osobně nezažil nabídku na kurz defenzivní jízdy a v mém okolí jsem o tom, ani neslyšel.
Jedná se jen o promo akce pro marketingové účely firem vesměs
Vždyť je to tak jednoduché. Buď někdo chce, nebo nechce a jeto. Na úvod to co tady uvádíš fotky návěsů tak jsou ze země, kde je maximální výška soupravy povolena až na 5.0m. Potom už se dá něco dělat navíc. Ale vždycky to bude o tom, jestli někdo chce nebo nechce ať dopravce či řidič. Technika a výsledky výzkumů jsou na obrovské úrovni, ale musí se chtít. A jaké je to když se nechce, uvedu tady. Měl jsem návěs 8.5metrů dlouhý a v něm zhruba 7 tun nákladu. Najel jsem 69 km, a protože jsem před touto cestou bral do plna tak jsem po této cestě dobral do plna 48.90 litrů nafty. Větr nic moc. Kolik jsem měl spotřebu, si umí podle mě spočítat každý. To hlavní, v životě mi nikdo nikdy nestrhával peníze za spotřebu nafty lol.
P.S. Ještě jsi mi neodpověděl, jak jsi si hrál s kinetikou. Ptám se protože jsi třeba dělal něco ještě neznám, ale třeba taky ne.
Pro mne není problém si kde jaký kurz zaplatit.
Otázka je ale jiná. Pokud si doma vyměním oka kvůli úniku tepla tak to dělám proto, abych ušetřil přeci.
Tak pokud chci šetřit na spotřebě vozidla tak to není jen na řidiči snad. Řidič může šetřit jak chce a vždy to bude jen těch deset procent. kolik ovšem zároveň jízdou vyhodí kde jaký teoretik šetřič nikoho nezajímá. Tak zas nohama na zem všichni.
Najdou se i pěkné úlety ve spotřebách řidiče, ale mne zajímá proč si investicí do aerodynamických prvků nesníží majitel vozidla spotřebu. Chápeme se.
A ještě jsem zapomněl, o defenzivní jízdě. Když chceš tak toho najdeš spoustu a kurz podle mě taky a jsme u základní otázky, buď chceš, nebo nechceš.
no a čo mi poveš na toto? ako znižim spotrebu paliva v terne kde sa pohybujem max 35 km/h?tam mi aerodinamika nič nepomože…
A co by jsi chtěl slyšet?
Nevím ale Newton zákon jsme probírali všichni.
Terénní vozidla tím se moc nezabývám.
klíčová slova jízda v terénu a podobné.
Jinak viz odpověď pro nick Magor
Je vidět, že o technice toho moc nevíš… drtivou většinu dnes aktivně využívaných systému na snížení spotřeby (nastavení omezovače, software automatické převodovky, odpojitelný kompresor, monitoring tlaku v pneu atd. atd.) rozhodně neuvidíš při procházení se parkovištěm. Investice do zakrytování návěsů je v praxi nesmysl, v životě se ti to nevrátí. Jediné, co má smysl a dá se to zvenku poznat jsou absence slunečních clon, přídavných světel, klaksonů apod. kravin.
Yarda
Úvodní fotografii jsem pořídil v GB. Kdyby to tak bylo jak tvrdíš ty tak nepotřebujeme nový aerodynamický model souprav od MB.
Ale pardon.
Zapoměl jsem, že jsou to neználci stejně jako všichni.
Tvá teze o absenci slunečních clon apd je jen cca tři procenta úspory, ale na šesti procentní procentní úsporu u návěsu při ospojlerování napíšeš, že je to nesmysl.
Někde v té matematice bude chyba asi.
Spořit bude řidič, aby jsem já nešetřil a řidiči to kdykoliv strhnu.
Máš pravdu.Nic o technice nevím.
A jak tohle všechno může ovlivnit řidič? Stačí nenechat běhat auto na volnoběh, hlídat automat a udržovat otáčky v superzeleném poli, nepoužívat kickdown, číst trasu před sebou a včas ubírat, přidávat, používat správně tempomat… souhrnem všech možných návyků se dá ušetřit i 10 litrů na sto (samozřejmě, když beru v úvahu situaci že nejdřív dělá všechno špatně a jezdí za 40 a pak zázrakem dělá všechno dobře a jezdí za 30… ze 30 už není moc co sundavat) a na rozdíl od prapodivných aerodynamických krytů všeho možného to nic nestojí.
Proč nechat nastartované auto na volnoběh,když se může zavolat servis na start baterii. Je možné, že na každém semaforu při červené to bude taky ideál.
Spotřeba cca 1.2-1.5L za hodinu na volnoběhu.
Znám z praxe ještě jednu hlášku : Tam není nikdo kdo by tě nastartoval 😀
V ten moment se spoří na přivolání servisu a vyžaduje se kolegialita 😀
Chtěl bych jen dodat něco k obrázkům…na konci článku padl dotaz ke srovnání obrázků…Dle mého názoru se z porovnání těchto obrázků nedájí vyvodit závěry jak je úprava rozdílná…a to hlavně kvůli tomu, že každý obrázek zobrazuje jiný parametr!
Odpověď je v jednoduché matematické rovnici:
A+B+C+D je vždy větší, než když se některá veličina vynechá (za předpokladu že žádná není záporná)
A = odstranění zbytečností narušujících aerodynamiku
B = přidání aerodynamických prvků
C = úsporný způsob jízdy
D = úsporné plánování tras, nepřetěžování a ochrana proti krádežím PHM